• 350 g žitné celozrnné jemné mouky (Pernerka)
• 1 lžička jedlé sody
• 4 lžičky perníkového koření
• 100 g cukru moučka
• 2 vejce
• 40 g měkkého másla
• 3-4 lžíce medu
• trochu mléka (1-2 lžíce)

na dokončení: trošku mléka s cukrem, mandle na ozdobení

1. Do mísy proseji mouku se sodou a moučkový cukr. Přidám všechny další přísady kromě mléka. Prsty propracuji a snažím se vytvořit těsto. S největší pravděpodobností se zatím nespojí, proto přiliji trochu mléka, ale přidávám ho jen po lžících, abych nepřelila. Mně stačily necelé dvě lžíce, aby vzniklo těsto. Těsto je poměrně tuhé, což je ale dobře, protože kdyby bylo měkké a vláčné, špatně by se s ním pak pracovalo. Také bude pořád lepit na ruce – to díky medu a je to tak v pořádku, víc mouky nepomůže. Snažím se propracovat, ale jelikož je tedy těsto docela tuhé a ulepené, dlouho se to nedá. Stačí, když je všechno dobře propojené. Těsto zabalím do potravinové fólie a dám do lednice odpočinout přes noc.
2. Druhý den těsto vyválím. Chce to sílu (už jsem psala, že je těsto tuhé?), ale zase není skoro třeba podsypávat moukou, stačí jen decentně, protože se těsto lepí jen povrchově kvůli medu, samo o sobě ale drží pěkně pohromadě. A pokud máte silikonový vál, tak zespod není třeba podsypávat vůbec. Vyválím plát docela silný, asi 1 cm. Vykrájím větší tvary, aby té tloušťce odpovídaly. Já jsem použila sklenici o průměru 8 cm. Kolečka pokladu na plech vyložený papírem na pečení, dál od sebe.
3. V trošce mléka rozmíchám trošku moučkového cukru (podle oka, asi tak 3 lžíce mléka a 1/2 lžičky cukru, ale to je hrubý odhad – prostě hodně oslazené mléko), aby se cukr rozpustil. Perníčky mlékem pomašluji a ještě mírně vtisknu půlku loupané mandle na ozdobu. Peču při cca 170°C, dokud perníčky nemají zlatohnědou barvu. Trvá to tak plus minus 25 minut.
4. Perníčky po vychladnutí skladuji v plechové krabici (nebo jiné uzavřené nádobě).

Tipy: Mouku jsem použila žitnou, protože z ní se perníčky původně pekly, ale určitě to bude fungovat i s klasickou pšeničnou hladkou nebo celozrnnou. Perníkovým kořením myslím opravdu jen perníkové koření, nikoli kypřicí prášek do perníku. Ani nevím, jakou směs mám já, protože jsem koření koupila v jednom bylinkářství a je v nepopsaném pytlíčku. Ale voní úžasně. Proto jsem také pořád experimentovala s perníčky, abych ho využila, protože voňavý perník miluji. A tyhle perníčky jsem vyhodnotila jako uspokojivé, proto recept předávám dál. Ale hrajou zde roli různé faktory, už jen třeba ty nepřesné měrné jednotky (lžičky a lžíce), takže to chce tak trochu zkoušet a přizpůsobovat. Těsto na perníčky je vždycky lepší nechat uležet, ale kdybyste je upekli hned, nic by se nestalo. Zato je opravdu důležité upečené perníčky skladovat ve vzduchotěsné nádobě, jinak ztvrdnou. Jak dlouho vydrží měkké, to nevím, my je měli tři dny – takže tři dny určitě. Měkké opravdu jsou, ale samozřejmě to není stejné jako perníková buchta, ta je ještě měkčí. Z uvedeného množství jsem měla perníčky na dva plechy, ale nebyly využité na maximum.

Jméno

E-mail (nebude zveřejněn)

Webová stránka

Komentář

Jméno, e-mail, ani stránku nemusíte vyplňovat. Vložený e-mail nebude zveřejněn ani nikomu předán, může být použit pro získání obrázku avataru ze služeb třetích stran. Pokud chcete mít u komentáře lepší obrázek, použijte gravatar.com. Odesláním komentáře nám udělujete právo k jeho zveřejnění i k cenzuře.