Pomoc, vybírám novou troubu!
Po sedmnácti letech zařizuji novou kuchyň a tak samozřejmě vybírám i novou vestavnou troubu. A čím déle vybírám, tím méně v tom mám jasno. Tak jsem se rozhodla z toho vypsat, třeba mi i někdo poradí. Jestli bude následující příspěvek poněkud zmatený, je to v naprostém pořádku, protože bude jen odrážet mé současné duševní rozpoložení.
Moje současná trouba IKEA by Whirlpool vydržela docela dlouho. Za tu dobu u ní byl sice dvakrát opravář na výměnu porouchaného topného tělesa, ale i tak je to myslím slušný výsledek. Kdysi v IKEA byla jedna z těch dražších, protože už tehdy měla trojité sklo a je celá v nerezu. Poslední dobou ale na ni docela nadávám. Sice peče poměrně rovnoměrně (když na plech rozložím plátky toastového chleba, zhnědnou vcelku stejně), ale hrozně připaluje. Jakmile v ní poklesne teplota, tak v těch následujících minutách během dohřívání, se vše povrchově připálí. Vím, že snad každá trouba má své vrtochy a chce to se s nimi naučit pracovat, ale přece jen už mě nebaví u všech dortů ořezávat připálené okraje a vršky. A bez nich to nejde, protože by se těsto uvnitř nepropeklo. Také je nemožné péct v ní sněhové pečivo, pokaždé totiž hodně zhnědne, i když nastavím teplotu hodně nízkou. Opět – jakmile prostě začne spirála žhavit, všechno spálí.
Takže co od nové trouby očekávám? Nic překvapivého: obecně řečeno, aby dobře pekla, aby nebyla moc drahá a hlavně aby dlouho vydržela bez poruch. Což je asi největší kámen úrazu. Řešením je dlouhá záruka. Dnes všichni výrobci dávají pouze standardní zákonnou dvouletou záruku, po níž se většinou spotřebič pokazí. I my jsme to zažili s varnou indukční deskou, asi měsíc po záruce. Myslím, že to nemůže být náhoda. IKEA dává standardně záruku 5 let, což je hodně lákavá záležitost. Navíc co tak vím, nedělá obvykle s reklamacemi problémy a já bych se nerada s nějakým technikem dohadovala, jestli závada splňuje podmínky záručního servisu. Donedávna jsem viděla na e-shopech pětiletou záruku i u trub Mora, ale asi šlo o dočasnou akci. Nyní ji nahradili „zajímavější“ akcí: ke každé troubě 10 kg mouky zdarma – což je dárek v hodnotě cca 150 Kč. No nekupte to. 🙂
Dále některé značky nabízejí prodloužení záruky za registraci, např. na 4 roky Brandt a De Dietrich. U Miele si můžete zakoupit poukázku na 10 let servisu zdarma za 7500 Kč. No, zdarma to tak úplně není, že. U nejlevnějších trub Miele se to tudíž ani moc nevyplatí. Všechny tři posledně jmenované značky jsou mi sice pochopitelně sympatické, nicméně i ty bonusové záruční roky uběhnou a řešit pak případné opravy, to se asi u drahých značek pěkně prodraží. Jenže když dám za troubu 20000 Kč (a to je ještě nejlevnější varianta), asi ji nebudu chtít po pár letech vyhodit. Takže drahé náhradní díly, drahý opravář… nehezké vyhlídky. Pomohla by jistota, že se trouba prostě nerozbije, jenže to vám nezaručí nikdo, ani ty nejluxusnější značky. Navíc dnes už ty výrobky všeobecně nevydrží jako kdysi. My máme třeba ledničku, které je přes 20 let, byla levná a přesto šlape jako hodinky bez jediné poruchy. Pochybuji, že by tak dlouho vydržela lednice koupená dnes.
Další moje požadavky jsou: Horkovzduch, ale i s klasickým pečením zespoda + shora, ideálně s možností nastavit jen spodní ohřev. Gril. Větší vnitřní objem, aspoň 70 l. Pyrolytické čištění, protože nechci, aby trouba vypadala po několika letech tak, jako ta moje stará. S tím souvisí i čtyřsklo, aby se dvířka nepřehřívala. Pyrolýza by měla jak doufám spálit veškerou špínu a usazenou mastnotu na prach. Jak jsem tak četla, je k tomu zapotřebí větrat a nemít doma drobnou zvěř typu papoušek, protože by se z toho zakuckal. My však máme oken dost a kočka si zajde ráda ven lovit krtka.
Nadmíra funkcí mě spíš odrazuje, protože čím složitější výrobek a čím víc elektroniky, tím spíš se něco může pokazit. Navíc já v troubě hlavně peču dorty, koláče, buchty, cukroví apod., proto mě programy pizza, kuře a další nechávají chladnou. Jeden prodejce mi hrozně dlouho vysvětloval výhody programu kuře, jak ho trouba úplně sama a skvěle upeče, a nedal se přerušit. Mohl si ušetřit plíce, protože já maso nejím. A ani jiná jídla v troubě moc nepřipravuji, natož abych k tomu potřebovala naprogramované funkce. Jde mi opravdu hlavně jen o pečení všeho sladkého. Jako poslední aspekt bych ještě zmínila elektronický ukazatel teploty a dotykový displej. U elektronického nastavení teploty je větší jistota, že teplota v troubě bude přesná, což u mechanických ovladačů s namalovanou stupnicí může být problém. A dotykový panel se zase lépe čistí ve srovnání s klasickými otočnými knoflíky. Výsuvný rošt jsem si v obchodě vyzkoušela a ne – možná jde jen o zvyk, ale vůbec mi manipulace s ním nepřišla jednodušší. Parní trouba mě taky neoslovila.
Po ujasnění si požadavků hurá číst internetové recenze a zkušenosti s troubami. Přečetla jsem snad všechno, a nakonec je to hlavně asi o důvěře a štěstí, takže nic moc racionálního. Většinou každý chválí to, co má, a většinou všichni nadávají na levnější značky. Jak se zdá, většina spotřebičů se stejně vyrábí ve stejných závodech, jen na ně pak lípnou jiné logo. A u každé značky platí bohužel to, že můžete mít štěstí nebo naopak smůlu a chytnete vadný kus. To se ohlídat nedá. Přesto by asi měla být nějaká statistika poruchovosti, aby člověk zjistil, u které značky je větší pravděpodobnost delší výdrže a vyšší kvality. Ale nic spolehlivého jsem nenašla. Přehled by mohli mít opraváři, ale jeden má špatnou zkušenost s Bosch, jiný s Gorenje, další s Electrolux, většina s Whirlpool, a zase nevím nic.
Vodítkem by mohlo být to, v jaké zemi se trouba či jiný spotřebič vyrábí. Made in Poland, Italy či nedejbože China důvěru většinou nevzbuzuje. Ale právě tam drtivá většina elektrospotřebičů vzniká. Nic proti Polákům a Rumunům, ale naivně si myslím, že trouba vyrobená v Německu bude mít kvalitu vyšší. Jednou z takových je Miele, která by měla být vyráběna v Německu, ale také v Rakousku nebo Česku. To je pro mě velmi důvěryhodné, ale značka je to hodně drahá. Kdyby, tak bych vybrala nejlevnější řadu, jenže připlácet za 10 let záruky třetinu ceny je asi nesmysl. A pokud bych měla smůlu na horší kus a trouba se po běžné 2leté záruce rozbila, asi by mi návštěva opraváře pěkně provětrala peněženku. Navíc teď mi v jednom obchodě tvrdili, že Miele v Německu vlastně jen kompletuje a komponenty jsou z Číny, tak nevím.
Dále by měla v Německu vyrábět značka Gaggenau, kterou prý používají profi kuchaři. Pro mne je to ale moc drahé. Zaujala mě i značka De Dietrich, trouby vypadají vážně dobře, jenže opět ta cena je nad mé možnosti. Je tu ale její levnější alternativa Brandt, což už je cenově snesitelnější. Obě značky trub se údajně vyrábějí ve Francii, a jak nám bylo vysvětleno, Francouzi jsou gurmáni a proto si při výrobě trub dávají záležet a dělají je kvalitně. Což je docela originální argument. Jenže aby to nebylo tak jednoduché, když se podíváte na francouzský web výrobce, u některých trub mají viditelný údaj „Záruka, že je to vyrobené ve Francii“. Takže logicky ne všechny se ve Francii opravdu vyrábějí. A v české distribuci mají modely Brandt jiné označení než ty ve francouzské distribuci. Takže jsem se zeptala u českého distributora, jestli jsou jím dovážené trouby vyrobené opravdu ve Francii – a nikdo mi neodpověděl. Což je taky zřejmě odpověď: patrně nejsou.
Kdysi se dalo spolehnout na Siemens, Bosch či AEG, že vyrábějí v Německu. Dnes už to tak bohužel není. Vyrobeno to prý může být kdekoli, a s přesunutím výroby šla údajně kvalita dolů. Dostaly se tak v podstatě na úroveň Electroluxu, jen jsou dražší. Electrolux je pro mne ještě tak značka na hranici důvěryhodnosti a kvality. Horším, resp. levnějším značkám prostě nedůvěřuji, proto nechci nic takového jako Beko, Candy, Gorenje, Amica ani Whirlpool. Stejně tak jsem zavrhla Hlubočky u Olomóce, kde člověk nijak nezjistí, jestli trouba Mora je vyrobená na Moravě nebo někde v cizině, a pak, kvalitou ta značka pověstná není. Ostatně jen málo značek se chlubí umístěním svých výrobních závodů.
No a nakonec tu máme IKEA. Klidně přiznám, že patříme do širokého okruhu spotřebitelů tohoto řetězce, a nestydím se za to. Mnozí na ni nadávají a pohrdají těmi, kdo v IKEA nakupují. Mě by jen zajímalo, kde nakupují nábytek oni, protože ostatní nábytkové řetězce mi přijdou ještě horší. V IKEA sice není kvalita kdovíjaká, ale to není nikde, ovšem na rozdíl od jiných značek se mi líbí jejich skandinávský styl. A že mají dokonale promyšlený marketing, o tom žádná. Všechno si prohlédnout, všechno si osahat a osedět a oležet, doma si zkoušet vymýšlet sestavy, u všeho člověk vidí na internetu cenu, dostane katalogy. To prostě jinde není. Mnoho let máme třeba knihovny Billy nebo pohovku Klippan, a pro nás jsou takřka dokonalé. Ale zpět ke spotřebičům. Vypadá to, že kuchyni nakonec pořídíme taky v IKEA, kuchyňská studia jsou moc drahá a truhlář se na nás tak trochu vykašlal, navíc bychom čekali několik měsíců. Spotřebiče bychom tam koupili taky, ať je to jednodušší, jen právě s troubou si nejsem jistá, chtěla bych opravdu nějakou, co bude dobrá.
Kupovat spotřebiče v IKEA jinak není vůbec špatný nápad. Standardně totiž poskytují 5letou záruku, jak už jsem psala v úvodu, a to už je hodně silný argument. Taková záruka určitě stojí za zvážení. Vyrábí a servisuje pro ně Whirlpool (levnější spotřebiče) a Electrolux (dražší spotřebiče). Vždycky je proto dobré podívat se na štítek v konkrétním spotřebiči, protože jestli je tam logo Electroluxu (vypadá jako tanga), je asi větší pravděpodobnost, že vydrží. Občas můžete chytnout i dobrou cenu, teď v únoru to byla třeba sleva 3000 Kč na indukční desku. Už ji máme pod postelí. 🙂
Po dlouhém zkoumání, které mě značně unavilo, protože stejně nic jistého nezjistíte, jsem dospěla k pesimistickému názoru, že každá trouba bude mít nějaký nedostatek a každá se může těsně po záruce rozbít. Závěr: nechce se mi kupovat drahý spotřebič. Takže jsem našla nejlevnější vestavnou troubu z mnou akceptovatelných značek, s dotykovým ovládáním a pyrolýzou a objemem 72 l, a to Electrolux model EOC5750AOX. A jako protipól k ní trouby Mirakulös a Kulinarisk. Tyto dvě se liší ovládáním (otočné ovladače vs. dotykové) a pečicími programy. Otočné ovladače se mi moc nelíbí, protože je mám teď, a za ta léta jsou z nich (resp. z jejich okolí) setřeny ikonky, takže člověk musí nastavovat jen po paměti. U dotykového panelu jsou popisky pod sklem, takže se nesetřou. Obě mají tanga, takže je to Electrolux, takže dobré. Kulinarisk je mi sympatičtější, ale je asi o čtvrtinu dražší než trouba EOC5750AOX. Ale zase je tam ta o 3 roky delší záruka. Ach jo.
Momentálně mi z toho tedy vyšlo následující:
1) rozumná cena a kvalita: Electrolux EOC5750AOX cca 13000 Kč
2) mírně dražší, ale 5 let záruka: IKEA Kulinarisk cca 16000 Kč
3) dražší, ale snad kvalitnější, ale na mě moc drahá: Miele H 2265 BP Active cca 24000 Kč(!)
4) ještě dražší, tolik za troubu nedám, ale líbí se mi moc (a 4 roky záruka): De Dietrich DOP7350A cca 30000 Kč(!!!)
Co byste mi poradili vy? Co máte doma, jak jste spokojeni a jaké máte zkušenosti?
Komentáře: 22
Jméno, e-mail, ani stránku nemusíte vyplňovat. Vložený e-mail nebude zveřejněn ani nikomu předán, může být použit pro získání obrázku avataru ze služeb třetích stran. Pokud chcete mít u komentáře lepší obrázek, použijte gravatar.com. Odesláním komentáře nám udělujete právo k jeho zveřejnění i k cenzuře.