Jahodový džem
Ovocný džem dělám vlastně pořád stejně, takže recept je skoro totožný s receptem na rybízovou marmeládu. Nepoužívám pektin, natož různé želírovací směsi, protože mám ráda věci pokud možno přírodní. Vzhledem k tomu, že nepotřebuji zpracovat kvanta nejrůznějšího ovoce, ale udělám si vždycky jen tři čtyři skleničky pro radost, nemusím řešit dobu trvanlivosti – déle jak pár týdnů mi stejně ve špajzu ležet nebudou. Takže žádné zavařování. Ale rybízová marmeláda vydržela bez problémů celý rok, až do další sklizně.
Nyní tedy jahody. Ty na rozdíl od červeného rybízu neobsahují tolik přírodního pektinu, který je nutný pro proces želírování, proto k nim přidávám citronovou šťávu (rybíz, citrusy a jablka mají pektinu ze všeho ovoce nejvíc, z jablek si můžete pektin i sami vyrobit). Navíc citronová šťáva dodá jahodám ten správný šmrnc.
Co dále:
- jahody by neměly být nahnilé
- džem by se měl vařit ve větším hrnci, aby vznikl dostatečně velký povrch pro bubliny – džem se díky tomu rychleji uvaří a zhoustne; raději tedy širší hrnec než úzký hluboký
- je lepší vařit džem spíš na větším ohni, čím rychleji zhoustne, tím lépe, ale nesmí se připálit
- džem se musí občas promíchat, a to hlavně ke konci, kdy houstne a je k připálení náchylnější
- během vaření sbírám pěnu
- lepší je mít džem spíš trochu řidší než ho převařit, a hlavně jej nepřipalte, mohlo by totiž dojít ke zkaramelizování cukru, což by džemu jednak chuťově nepřidalo a jednak by získal hustě lepivou až žvýkačkovou konzistenci, která není žádoucí
- nechtějte mít džem tuhý tak, že v něm stojí lžíce, tuto výsadu nechte průmyslově vyráběným „pomazánkám“; ostatně když je džem či marmeláda řidší, lépe se maže, stačí, když nepoteče z housky dolů
- k výše uvedenému je ještě třeba podotknout, že ten natužený koupený džem se vám v teple rozteče (vyteče z koláčů, palačinek apod.), protože želírovací prostředky se v teple rozpouštějí; naopak takovýhle domácí džem si svoji konzistenci podrží
- cukru je v receptu docela hodně, cukr ale konzervuje, tak ho vezměme na milost
- sklenice by měly být před nalitím džemu dobře umyté a čisté a tak trochu sterilizované; někdo je vyplachuje horkou vodou, mě přijde jednodušší nastavit troubu na 100°C, sklenice i s víčky vyrovnat na plech a nechat je tam až do použití – díky tomu budou i teplé, což je pro džem dobře, ten by se měl vždy nalévat do nahřátých sklenic
- a na závěr malé poučení: džem je s kousky ovoce, marmeláda je celá najemno rozmašírovaná (ale koho by to vlastně zajímalo). Navíc teď už prý díky EU ani to neplatí.
RECEPT
- jahody
- cukr krupice
- šťáva z čerstvého citronu
- trocha vanilky
- Jahody omyji, očistím a oklepu, aby na nich nebylo moc vody, a dám do hrnce. Vezmu ponorný mixér a nahrubo jahody rozmixuji – dostanu tak jahodové pyré s malými kousky jahod. (Jahody lze rozmixovat všechny najemno, nebo naopak jen rozmačkat vidličkou, podle toho jak moc hladkou hmotu chcete. Můžete i propasírovat, abyste se zbavili semínek, nám ale nevadí.)
- Nyní přichází na řadu otázka množství. Takže rozmixované jahody přeliji do odměrky, abych zjistila, kolik toho je. Platí poměr 4:3 ve prospěch ovoce, méně je cukru. Já měla 750 ml jahodové hmoty, takže jsem odměřila 560 ml cukru. A na toto množství jsem použila šťávu z jednoho malého citronu.
- Jahody vrátím do hrnce, přisypu cukr a dám vařit. Míchám a když se cukr rozpustí, mohu zesílit „oheň“ – do té doby raději s mírou, aby se cukr nepřipálil. Přidám citronovou šťávu a (na výše uvedené množství) 1/2 lžičky vanilkové pasty (vanilku použít nemusíte, je to jen taková nadstavba).
- A nyní vařím a kontroluji. Než džem patřičně zhoustne, může to trvat takovou půlhodinu, ale to je individuální. Každopádně je čas na to dát sklenice do trouby, jak jsem psala výše. Pokud používám sklenice s gumičkami, gumičky do trouby nedávám, ale potřu je nějakým alkoholem. Také není od věci dát si do lednice malý talířek, na kterém budu zkoušet hustotu džemu – když bude studený, džem na něm rychleji zchladne.
- Když to na pohled vypadá, že džem je už docela hustý (množství hmoty zredukované asi na polovinu, tmavá barva, líné bubliny), udělám zkoušku: kápnu trochu džemu na studený talířek a počkám. Když je po zchladnutí dostatečně hustý, tak nějak podle mých představ (nestéká, když do něj šťouchnete prstem, trochu se nakrabatí apod.), mám hotovo.
- Džem naliji do sklenic, opatrně, abych se nespálila, a ne až úplně po okraj. Pokud znečistím okraj sklenice, pečlivě jej očistím. K tomu používám takový ten kulatý kosmetický odličovací polštářek, který namočím do špiritusu. Pak sklenice uzavřu. Tentokrát jsem na rozdíl od rybízové marmelády ani neobracela skleničky dnem vzhůru, protože u těchto sklenic by to nevypadalo dobře. Nechám vychladnout. Jak jednoduché.
Zkušenost: Vyzkoušela jsem letos marmelády (s výjimkou rybízové), do nichž jsem dala o poznání méně cukru, ani ne polovinu objemového množství ovoce. A vůbec to nevadilo. Nebyly tak sladké, ale taky spíš než džem připomínaly rozvařené ovoce. Ale tím líp. Nevýhodou takovéto přípravy džemů je, že výrazně ztratí na objemu a vaření dlouho trvá. Jelikož nedávám želírovací přípravky, tak ovoce musím prostě redukovat tak dlouho, dokud nezhoustne. Nakonec mám proto o polovic méně marmelády, než kdybych použila želírovací cukr. S tím já ovšem nemám problém. To se týká ovoce, které obsahuje málo pektinu (třeba právě jahody), takže samo od sebe moc neželíruje. Na druhou stranu takový rybíz s vysokým obsahem přírodního pektinu začne želírovat už asi po deseti minutách, a když to neuhlídám, tak mám hnedle tuhý rosol. Vážně nechápu, že někdo může do rybízu přidávat ještě nějaký pektin navíc.
Tipy: Na vaření marmelád jsem nikdy nebyla, ale když jsem natrefila na krásné stylové zavařovací sklenice Weck, začalo mě to bavit. Finální výrobek díky nim vypadá exkluzivně a já si pohled na ty svoje výtvory patřičně užívám, kdykoli jdu kolem police s nimi. Mám prostě ráda hezké věci. S nimi je pak hezčí celý svět. Už přemýšlím, co do nich vyrobím za jedlý dárek k Vánocům. Skleničky Weck se dají koupit třeba ZDE, a když zapátráte na internetu, najdete i další možnosti. Jedna malá sklenička vyjde komplet (s gumičkou i klipsy) na něco mezi 30 až 40 Kč.
Komentáře: 17
Jméno, e-mail, ani stránku nemusíte vyplňovat. Vložený e-mail nebude zveřejněn ani nikomu předán, může být použit pro získání obrázku avataru ze služeb třetích stran. Pokud chcete mít u komentáře lepší obrázek, použijte gravatar.com. Odesláním komentáře nám udělujete právo k jeho zveřejnění i k cenzuře.