Je libo kousek dortu?

KousekDortu.cz

Dorty, koláče, bonbóny, sladkosti …

Tipy na nejlepší dárky pro vaše blízké.

Kuchařku „Je libo kousek dortu?“ můžete koupit v knihkupectví.

Medvídkový dort

medvídkový dort

Už jsem tu jednou psala, že mě zaujaly zahraniční pěnové dorty, které se objevují pod názvem „rozbité sklo“. Protože k jejich vytvoření sloužívají prefabrikované želé kostky, jež u nás nejsou v podstatě k sehnání, zkusila jsem to nejdřív s domácím želé z ovocného protlaku, ale nebylo to ono. A pak jsme doma z legrace „utopili“ gumového medvídka ve štamprleti vody, co se jako stane. Přes noc se medvídek pěkně nacucal a ráno byl asi třikrát tak velký, měkký a rosolovitě třaslavý, avšak soudržný. Vyloženě si říkal o to, abych ho využila pro zmíněný typ dortu. A i když to nevypadá tak pěkně, jako když jsou uvnitř želé kostky, a i když po chuťové stránce to není vyloženě bomba, tak za tu legraci to stojí.

Piškotové těsto

Smetanovo-jogurtová pěna

… a to nejdůležitější – gumoví medvídci Haribo s 25 % ovocné šťávy, 260 g (velký + malý sáček)

  1. Začnu přípravou medvídků. Ty nasypu do větší misky a napustím na ně studenou(!) vodu. Vody by mělo být dostatek. Medvídky promíchám, aby nebyli slepení. Nechám je bobtnat asi tak 10 hodin, nejlépe přes noc. Pokud mám možnost, tak je čas od času ručně promíchám a odlepím od stěn. Voda z nich bude zakalená. Když se náležitě zvětší a změknou, vyliji je na cedník a nechám dobře okapat. Teď už s nimi zacházím opatrně, protože takto měkce rosolovití jsou náchylní k tomu, aby se jim odloupnul čumáček apod. Když okapou, přesypu je na plech vyložený pečicím papírem, kde budou dál osychat. Později na ně ještě jemně přitisknu papírovou utěrku, aby trochu vlhkosti odsála. Pár hezkých neporušených medvídků si dám stranou na ozdobení dortu.
  2. Piškotové těsto udělám podle základního receptu. Než ale vmíchám mouku, přidám do vyšlehaných vajec vanilkový extrakt a gelovou barvu podle potřeby. Dobře prošlehám, aby se barva rovnoměrně rozptýlila. Pak tedy vmíchám prosátou mouku. Těsto vyliji na plech vyložený papírem na pečení a rozprostřu do tenké placky po celé ploše plechu (rozměr cca 35×29 cm). Upeču v troubě při 180°C. Trvá to jen pár minut a musím hlídat, aby těsto nezačalo moc hnědnout. Když je piškot na dotek pružný, vyndám plech z trouby a hned papír s piškotovým plátem stáhnu pryč na rovnou podložku, aby na horkém plechu dál nehnědnul. Nechám vychladnout. Pokud jej hned nepoužiji, obalím plát potravinovou fólií a uložím do dalšího dne.
  3. Piškotový plát obrátím a sloupnu z něj pečicí papír. A teď je otázka – buď tato spodní strana bude pohledová, pak by ale neměla být moc zahnědlá (trochu ji lze ostrým nožem oškrábat, ale nesmí to být moc). Nebo můžu udělat pohledovou stranu z té horní tak, že horní kůrku opatrně seškrábnu – barva piškotu bude krásně jasná. Ne vždy to jde ale snadno, proto jsem automaticky pracovala se spodní stranou. Později jsem zjistila, že kůrka jde tentokrát sloupnout snadno a celistvě, možná jak byl piškot uleželý přes noc, takže pěna se k ní pak na bocích přilepila a zbytek piškotu měl tendenci se odtrhnout (je to trochu poznat i na fotkách). Nicméně dort se nerozpadl, boky neodpadly, k rozkladu došlo leda až při konzumaci na talířku.
  4. Upravený piškot rozporcuji na tři díly: podél kratší strany plechu uříznu dva pruhy široké asi 7 cm, které budou tvořit boky dortu. Ze zbývajícího piškotu vykrojím kruh o průměru 16 cm, což bude dno. Připravím si nastavitelný ráfek a vyložím ho zevnitř pruhy piškotu, přičemž pohledovou hezčí stranu nechám směřovat ven. Délku pruhů případně upravím a ráfek stáhnu, takže pruhy k sobě těsně přiléhají, tvoří obruč a uvnitř zůstal prostor o průměru 16 cm. Do něj zasunu kruh z piškotu, pohledovou stranu teď neřeším. Vytvořila jsem piškotový hrnec, do něhož můžu nalít pěnu.
  5. Pěna: Plátky želatiny namočím do studené vody. Žloutky dám do kovové misky a trochu prošlehnu metlou. Do plecháčku naliji mléko, přidám cukr a vanilkovou pastu, a nechám vařit. Jakmile začne mléko vřít, začnu jej přilévat k žloutkům, přičemž hbitě šlehám drátěnou metlou. Ze začátku přilévám mléko pomalu, aby si žloutky na horkou tekutinu zvykly, pak už zbývající mléko přiliji rychleji. Dobře prošlehám metlou a asi minutu nechám chladnou, protože tekutina je hodně horká. Pak do ní zašlehám měkké a vyždímané plátky želatiny. Vanilkový základ nechám chladnout, nejlépe v nádobě se studenou vodou pro urychlení, občas promíchám.
  6. Odvážím jogurt a dám do misky. Smetanu vyšlehám do skoro tuha. Pokud mezitím pustil jogurt vodu, sliji ji, a pak do něj vmíchám ušlehanou smetanu. Když je nebudu hned používat, uložím do lednice. Jakmile vychladne vanilkový základ, postupně ho metlou vmíchám do šlehačkovo-jogurtového krému. Nakonec ještě dobře promíchám gumovou stěrkou ode dna a stěn. Pokud je pěna příliš řídká, nechám ji chvíli chladnout v ledničce, ale bedlivě kontroluji, aby nezačala vyloženě tuhnout. Důvod je ten, že v příliš tekuté pěně by klesli medvídci ke dnu. Neznamená to ale ani, že musí být kdovíjak hustá – prostě s citem. Trochu pěny si odliji stranou a do zbývající nasypu gumové medvídky. Opatrně a krátce promíchám, a naliji do piškotu. Pak naliji i odloženou čistou pěnu. Povrch uhladím a dortem trochu zatřesu, aby se pěna rozmístila, ale nebouchám o stůl, aby se medvídci nepotopili ke dnu. Dort dám zatuhnout do lednice, nejlépe přes noc.
  7. Druhý den seříznu okraj piškotu, je-li vyšší než hladina pěny, aby byla výška stejná. Odstraním ráfek a dozdobím medvídky.

medvídkový dort

Tipy: Jak už jsem psala, recept (resp. množství) je určen pro dort o vnitřním průměru 16 cm a výšce 6-7 cm. Gumové medvídky doporučuji jednoznačně Haribo s 25 % ovocné šťávy, protože mají opravdu ovocnou chuť a jsou výborné. Můžete jich dát do dortu klidně i víc než já, třeba dva velké sáčky, jak libo. Kdyby se vám chtělo, upečte piškot důmyslněji – ne jeden velký společný plát, ale menší a tenký plát na pruhy, a pak zvlášť tlustší kolo. Takhle totiž zbude z plátu větší odpad, který by se jinak mohl využít právě k tomu, aby bylo dno tlustší. Já byla líná a upekla to jednodušším způsobem. Při podobném vykládání ráfku piškotem se dávají vždy nejprve bočnice a až pak dno, nikoli naopak. Pěna může být i jiná smetanová, tohle je taková další, sladko-nakyslá variace na tradiční téma. To, jak si trochu čisté pěny nechám stranou nakonec, je proto, aby byl povrch dortu hladký a bílý, aby nikde nevykukoval žádný gumídkovský zadeček, ale nutné to jinak není. Medvídci jsou po namočení dost měkcí, ale pracovat se s nimi dá, jsem toho důkazem. Ostatně nějaký ten mírně pocuchaný zjev medvídků nebude v dortu vůbec vidět. Jestliže by se vám to ale z nějakého důvodu nezdálo, dejte je během osychání do lednice – přece jen je to želatina, takže v chladu trochu zatuhnou a také lépe oschnou. Proč je vlastně namáčím? Kromě toho, že jsou pak větší, tak také změknou, takže není problém je v dortu rozkrojit.

Další tip: Pokud byste chtěli vyzkoušet to pravé rozbité sklo, zakoupíte ony hotové želé kostky např. ZDE. O jiných obchodech vlastně nevím. Je to ovocné želé s příchutí, které jsem vyzkoušela, ale nějak jsem měla problém se správnou přípravou. Konzistence se úplně nezdařila a do dalších pokusů se mi nechtělo. Ale chuťově musím říct: dost dobré.

Tento dort je dobrý na klouby.

komentářů 16

Naďa
30.5.2015 12:29

Dobrý den, mě by zajímalo, jestli je u smetanové pěny místo želatiny možné použít třeba agar (když je člověk vegetarián) se stejnými výsledky. Mně se zatím vždy, když jsem to zkoušela, agar zdrcl. Děkuji.

Eva
30.5.2015 17:40

To neporadím, agar neznám a nevím, jak se chová.

Katka
6.6.2015 10:23

Želé na „rozbité sklo“ se dá koupit buď Kaufland nebo Tesco 🙂

Eva
6.6.2015 12:24

Ty naše levné práškové směsi s umělými aromaty bych raději nepokoušela. 🙂

Katka
6.6.2015 13:52

Souhlasím. Akorát si nejsem jistá, jestli gumové potvory jsou zdravější 🙂

Eva
6.6.2015 19:09

Já si představuji, že jsou nejzdravější na celém světě. 🙂

Anonym
6.9.2015 22:35

Dobrý den, jsem ráda,že jsem na vaše stránky narazila a patří vám za ně díky! Jsou pro mě velkou inspirací. Pár kousků jsem už vyzkoušela a vždycky se povedlo. Medvídkový dort mě mile překvapil. Dělala jsem ho dceři k svátku a byla to dobrota.Vaše dorty mají šmrnc jak po chuťové stránce tak i na oko. Těším se na další tipy. Díky

Eva
7.9.2015 18:05

Jé, to mám radost, že se do tohoto ulítlého dortu někdo pustil. Snad dceři udělal radost. Díky. 🙂

Katka
20.12.2016 8:24

Dobrý den,
do medvídkového dortu jsem se pustila na dceřiny čtvrté narozeniny. Ona všeobecně různé koláče a dorty moc nechce, ale gumové medvídky zbožňuje, tak jsem zkusila tento dort a slavil úspěch. Nebyl tak krásný jako na obrázku, medvídky jsem neprozřetelně dala usychat na plechu do ještě lehounce teplé trouby (mohla mít tak 40C) a samozřejmě se roztekli, takže jsem to musela rychle zachraňovat tuhnutím medvídkové želatiny na terase (kde bylo naštěstí pod nulou) zatímco šlehačka s želatinou vesele tuhla… Nicméně se vše nakonec povedlo, šlehačková pěna udržela i ty svíčky a já jsem byla příjemně překvapená, že přes značnou „medvídkovost“ byl dort dobrý, ani ne moc sladký, prostě tak akorát. Díky za výborné stránky!

Eva
20.12.2016 18:29

To byl asi adrenalinový zážitek. 😉 Ale hlavně, že všechno nakonec dobře dopadlo a dcerka byla spokojená. Přeji krásné svátky. 🙂

Jiřina
17.3.2017 17:37

Dobrý den, hledala jsem recept na ganache a narazila jsem na vaše stránky. Prostě úžasné. Zalíbil se mi recept na medvídkový dort, jedu zítra vnoučkovi na narozeniny. Jelikož asi dostane dort od maminky, vyrobila jsem medvídkový tunel, piškot jsem udělala kakaový, jinak podle vašich rad, polila jsem ještě ganache polevou. Vypadá úžasně, doufám, že ještě zvládnu ten převoz😀. Těším se, že postupně vyzkouším další dobroty. Díky za výborné nápady.

Eva
17.3.2017 23:08

Já mám vždycky radost, když někdo udělá medvídkový dort, je totiž takový ujetý (v dobrém slova smyslu). A jsem přesvědčená, že vnoučkovi jím uděláte radost. Když jsem z medvídků „hotová“ já, tak děti určitě také. 🙂 Ať se oslava vydaří a na deštivé počasí nedbejte, to prší štěstí. 😉

Pavel
5.4.2017 23:10

Dobrý den paní Evo,
v pátek začnu pracovat na tomto dortu. Bude to narozeninový dort pro tříletého synovce Pana Marečka. 🙂 Dokonce jsem si koupil i formu na písmenka, do které chci odlít roztavené medvídky.
Mám takový dotaz ohledně spodního korpusu. Na fotkách je vidět, že spodní korpus se pod tíhou jogurtové hmoty honě zmáčkl. To by úplně nevadilo, celkové sednutí mělo ale za následek, že se tak trochu oddělil od bočního korpusu. Hlavně při transportu, by se mohl problém ještě zvětšit. Myslíte, že by mohlo pomoci udělat po obvodu do spodní podstavy korpusu vykrajovátkem třeba kolečka (průměr cca 3cm)? Pokud by se tedy jogurtová hmota aspoň v těchto místech opírala úplně od tácku, mohlo by to celou hmotu udržet v původní výšce. Vykrojené zbytky, by se pak dali nějak nápaditě umístit do dortu.
Věřím, že se vše povede a doufám bez adrenalinu 🙂
Jinak moc děkuji za skvělý a netradiční recept.

Eva
6.4.2017 21:30

Já myslím, že ta vykrojená kolečka by to neodlehčila, ale jestli si chcete pohrát s nějakým zajímavým efektem, tak to můžete zkusit. Pokud byste chtěl, aby těsto dole bylo tlustší, tak rozdělte piškotové těsto – na obvodový plát nechte tenkou placku a spodní korpus upečte ve formě v silnější vrstvě. Taky samozřejmě nemusíte dělat ten obvodový pás a udělat jednoduše tradiční pěnový dort s korpusem dole a zalít pěnou a hotovo. Jinak on se ten spodní korpus zas tak moc nezmáčknul tíhou náplně, protože placka, z které jsem všechny piškotové díly vykrajovala, byla opravdu hodně tenká. Trošku slehla, ale vcelku nepatrně, možná nejen vahou náplně, ale i tím, že náplní piškot navlhnul. Naopak ten boční pás vypadá širší v horní části, protože povrchová vrstva piškotu se k pěně přilepila a pěna ji pak trochu odtrhla a stáhla dovnitř dortu – je to i na průřezu dortu vidět. Takže opticky to nahoře vypadá širší.
No, snad se v tom mém zmateném povídání vyznáte. Abych to shrnula: moje rada je, že jestli jen chcete spodní korpus tlustší, tak přidejte těsta a upečte ho tlustší. 🙂

Danka
1.10.2017 23:19

Pekla jsem tento dortík o víkendu dcerce k narozeninám. Jen piškot jsem „obarvila“ kurkumou, namísto gelové bavy. Dortík měl obrovský úspěch a byl hned snězený:) Dá se říct, že narozeninové dorty peču už jenom podle vašich receptů a největší úspěchy mají pravidelně pěnové dorty. Díky za vaše stránky!

Eva
4.10.2017 21:06

Mockrát děkuji a jsem ráda, že jste s recepty spokojená. 🙂

Jméno, e-mail, ani stránku nemusíte vyplňovat. Vložený e-mail nebude zveřejněn ani nikomu předán, může být použit pro získání obrázku avataru ze služeb třetích stran. Pokud chcete mít u komentáře lepší obrázek, použijte gravatar.com. Odesláním komentáře nám udělujete právo k jeho zveřejnění i k cenzuře.


Kousek dortu
Rybí oko
Eva@KousekDortu.cz
© 2013-16 KousekDortu.cz

Navrženo pro mobily