Potahovaný dort krok za krokem
Toto budiž stručný návod pro výrobu potahovaného dortu. Není to postup závazný, každý si dělá dort po svém, takže spíš jde jen o inspiraci.
1.Pokud dělám na dort nějaké modelované figurky a květiny, udělám si je s předstihem několik dní předem, jednak aby stačily dostatečně vytuhnout, jednak abych pak už měla klid. Nechávám je normálně v místnosti při pokojové teplotě, jen je schovám do krabičky nebo přikryji fólií, aby se nepoškodily a neznečistily.
2. Den před samotným děláním dortu, odpoledne či večer, si upeču dortový korpus. Přes noc se hezky rozleží a pak se s ním lépe pracuje.
3. Druhý den ráno rozříznu dortový korpus, abych věděla, jestli bude použitelný a měla když tak čas narychlo upéct jiný. Korpus se dá rozříznout jen tak dlouhým nožem, ale na to musíte být opravdu šikovní, aby to bylo rovné, což já moc nejsem. Dále existuje pomůcka, tzv. kráječ dortu, která je moc šikovná, ale do mé maličké kuchyně už by se nevešla. Já rozřezávám dort pomocí obyčejné nitě, což je způsob velmi jednoduchý a velmi spolehlivý. Nejprve si nožem naříznu kolem dokola dortu rýhu, do ní vsadím nit, její konce překřížím a pak utahuji a utahuji, až nit projede skrz a ukrojí plát. Takto seříznu vršek, který bývá vyboulený, a pak dort rozkrojím na tři stejně široké pláty.
4. Korpus znovu složím dohromady a odložím, seříznutý vršek uschovám na později, a jdu připravit krémy. U dortů dělávám někdy dva různé krémy pro větší pestrost, ale jen takové, které se chuťově doplňují, nemám v oblibě roztříštěnost chutí (pejsek a kočička, jak vařili, všichni to známe). V tomto konkrétním případě jsem udělala máslový krém nastavený bílkovým sněhem, a to vanilkový a malinový. Pokud potahujete něčím jiným než pravým mandlovým marcipánem, nedoporučují se pod potah krémy se smetanou, tvarohem apod., prý se pak potahovací hmota roztéká. Pokud byste takovými krémy chtěli dort plnit, můžete tak učinit, ale je třeba pak na okrajích udělat mantinely z jiného, bezpečného krému, a tím i celý dort pomazat.
5. Začnu sestavovat dort. Vezmu dortovou podložku, na které bude dort umístěn, a položím na ni na dvě půlky rozstříhnutý papír na pečení – to abych ji pak nemusela zdlouhavě čistit od krému. Na podložku položím spodní plát dortu. Pláty dortu lze navlhčit, aby bylo těsto vláčnější, což jde celkem čímkoli. Já tento krok dělám spíš proto, abych dortu dodala chuťový šmrnc, takže podle situace používám třeba Amaretto nebo rum nebo džem. Když používám džem, pak jej nahřeji, protože když je horký, tak zřídne a krásně se do korpusu vsákne, nevznikne tudíž žádná klouzavá vrstva marmelády, po níž krém jezdí semtam. V tomto případě jsem si nechala trošku malinového pyré, které jsem dávala do krému, takže ho naředím horkou vodou a štětečkem potřu plát dortového korpusu (ne zase příliš, ať těsto není rozmáčené).
6. Poté namažu dortovou placku krémem, hezky rozetřu, aby byla vrstva rovnoměrná, protože pak bude dort vypadat dobře i na průřezu. Vezmu druhou placku, položím ji na tu první s krémem, umístím tak, aby lícovaly, a mírně přitisknu (všude, rovnoměrně, kdybych přimáčkla třeba jen na okrajích, mohla bych tam krém vytlačit ven a uprostřed by ho pak byla silnější vrstva a dort by pak měl zakulacený, nikoli rovný povrch). I tuto placku štětečkem navlhčím a rozetřu druhou vrstvu krému. Přiklopím třetí plackou, kterou navlhčím také. Dort si srovnám, protože čím bude pravidelnější, tím méně práce pak mám s konečným zarovnáním.
7. Nyní dort začistím. Nejdřív doplním mezery krémem, v tomto případě stejným, jaký se v té vrstvě nachází, opět proto, aby byl průřez čistý a stejný krém sahal až ke kraji korpusu. Pak už zbytky krému smíchám a slabou vrstvou potřu celý dort, opravdu jen velmi tence, tímto krokem dort ještě nezarovnávám, ale jen začišťuji, aby se mi tam později nepletly drobečky a měla jsem čistou hladkou plochu. Teď dám dort do lednice, aby pořádně zatuhnul, jelikož naplněný řídkým krémem se různě posouvá a sesouvá, když s ním manipulujete, a já ho nechci mít šišatý a svezlý na stranu.
8. Zatím si udělám tzv. punčovinu na zarovnání dortu. Vezmu zbytek korpusu, který mi zůstal, když jsem zarovnávala vyboulený vršek dortu, odstraním tvrdé okraje a kůrku, protože potřebuji jen měkký vnitřek, a těsto rozdrobím do misky. Přidám zbytek krému, podle situace a množství ještě případně přihodím kousek másla, a ručně mačkám a hnětu. Často se tato směs ochucuje rumem, odtud pravděpodobně i její název, ale ne vždy se rum hodí, mohl by se chuťově mlátit s něčím jiným. Do punčoviny lze vlastně přidat cokoli, jen to musí mít jemnou konzistenci, žádné tvrdé kousky byť sebemenší (takže třeba žádné mleté oříšky), hmota musí být jako řídké těstíčko, jinak budoucí potah nebude hladký. (Na kurzu zdobení dortu jsme dělali punčovinu ze zbytku piškotu, másla a horké vody s rumem, té jsme dávali docela dost a potahové hmotě to kupodivu nevadilo.) Výsledná konzistence hmoty je taková, že se dá natírat na dort nožem.
9. Další fází je zarovnání dortu. Vezmu punčovinu a nožem ji nanáším na celou plochu dortu. Nožem uhlazuji jen nahrubo, ono to ani moc lépe nejde. Když mám dort punčovinou pokrytý, je potřeba povrch uhladit. Já si dám do sklenice horkou vodu, do té vždy nůž namočím, přebytečnou vodu otřepu a uhladím kousek dortu. Otřu setřený krém z nože, jinými slovy očistím nůž, zase ho namočím, oklepnu a uhladím další kousek. A tak pořád dokola. Tímto způsobem to jde snadno, protože jak je nůž mokrý a navíc ještě teplý, dobře po hmotě klouže. Chce si to s tím vyhrát, protože povrch musí být rovný, boky také hezky kolmo k podložce, navíc vše co nejdokonaleji hladké a ostré hrany. Chvíli to trvá, ale nakonec to vždycky nějak vyjde. Zpod dortu vytáhnu papír na pečení a podnos očistím. Dort je nutné dát zase na nějakou dobu do lednice, aby pořádně ztuhnul. Já si tak aspoň můžu dát pozdní oběd.
10. Mezitím se v krátkém zimním dni setmí, protože dělání dortu (má-li k čemu vypadat) je proces na celý den. Připravím si všechny dortové pomůcky, které budu potřebovat na potažení a nazdobení dortu. To jsou v mém případě:
- silikonový vál – je skvělý, protože se na něj hmota nelepí, nikdy jsem nemusela podsypávat, ani si to neumím představit; šikovné je i pravítko po okraji a různě velké kruhové průměry uprostřed
- válečky – používám svůj starý dřevěný, na menší kousky na ozdoby mám malý hladký váleček na marcipán
- jednorázové bezlatexové rukavice – moc mi přijdou vhod, když hmotu propracovávám a barvím, protože se mi nelepí na ruce; mám je na rukách ještě i při potahování, aby mi ruce po dortu hezky suše klouzaly a neopatlala jsem ho, ale při vytváření ozdob už je nepoužívám, protože je v nich člověk trochu nehrabaný; kupuji v drogerii dm
- hladítko – bez něj se při potahování dortu určitě neobejdete; se dvěma hladítky, které sunete proti sobě (jedno po povrchu dortu ke kraji, druhé po boku dortu nahoru), můžete vytvořit pěkně ostrou hranu dortu
- nástroje na práci s potahovacími hmotami, tzv. modelovací kostice – já si pořídila nějakou nejlevnější základní 6dílnou sadu a plně mi dostačuje, nejpřínosnější je pro mě určitě oboustranný nožík na marcipán, se kterým se hmota opravdu dobře řeže
- jedlé barvy – na barvení hmoty používám gelové, doplňkově pak prachové barvy (třeba růžovou na tvářičky, nebo zlatou), a dále třeba tzv. jedlý pyl, který v bílé barvě dobře imituje sníh; také jsem si pořídila černý fix, kterým maluji malá očka nebo řasy
- párátka na barvení hmoty gelovými barvami
- štětečky na prachové barvy a na lepení – ty jsem koupila normálně v papírnictví, protože v obchodě s dortovými pomůckami bývají zbytečně drahé
- piping gel neboli jedlé lepidlo – nanáší se štětečkem a lepí opravdu dobře; používám ho jen na malé kousky jako třeba zobáky, také na perličky apod., a dá se s ním dobře napodobit voda, když se trochu obarví namodro; pro lepení větších ploch, jako jsou třeba proužky, používám alkohol, lepenou plochu stačí štětečkem jen slabě navlhčit
- špendlík – bez něj se nejde obejít, protože při zpracování se do potahovací hmoty dostává vzduch, a když ji pak vyválíte, objeví se nevzhledné vzduchové bubliny; bublina se špendlíkem propíchne, prstem se vyžene vzduch a povrch zahladí
- různá vykrajovátka a pístové vypichovače, které kromě toho, že vykrojí tvar, tak do něj i obtisknou vzorek – já mám jen pár základních, se kterými bohatě vystačím; různých dortových pomůcek, nejen vypichovačů, existují mraky, ale já je pro to, co dělávám, většinou nepotřebuji, a navíc se mi moc nechce přiživovat byznys s těmito potřebami, který tyje z neuvěřitelného boomu a zájmu o potahované dorty a na můj vkus pomůcky zbytečně předražuje
- a samozřejmě nějaká vhodná podložka pod dort; nemusí to být hnedle porcelánový podnos, stačí obyčejné dortové podložky za pár korun, které budou vypadat určitě lépe než podomácku vyrobené podložky z vystřiženého kartonu, obalené papírem a igelitem.
11. Připravím si potahovací hmotu. Já na tyhle modelované barevné dorty (které dělám tak jednou do roka a ještě z donucení kvůli dětem) používám Smartflex Velvet, ale jsou i jiné potahovací hmoty, včetně mandlového marcipánu, kterému se nic nevyrovná, protože je dobrý. Hmota v kyblíku je dobře zaklíněná, chce to kyblík obrátit vzhůru nohama a dlaní zatlačit na dno (u větších balení se musí na dno stoupnout nohou), tím se kus hmoty uvolní a vypadne. Dále je Smartflex neuvěřitelně tvrdý, takže to chce nožem odřezávat malé kousky, ty se už dají prohníst snadno a rychle změknou. Vždy takový kousek propracuji a pak s ním šup pod igelit, protože jinak by na povrchu oschnul a už by se nedal použít. Tímto způsobem přidávám kousek po kousku, až mám požadované množství. Na obarvení hmoty používám gelové barvy. Vezmu párátko, namočím do barvy, otřu do hmoty a propracovávám. Když chci barvy přidat, použiji čistý konec párátka, popř. další párátko, abych si do barvy něco nezanesla. Hmota se musí pořádně prohníst, aby byla zbarvená rovnoměrně (pokud tedy nechcete vytvořit efekt mramorování).
12. Je čas potáhnout dort. Hmotu vyválím na placku silnou asi půl centimetru – nesmí být moc slabá, aby se neprotrhla, ale ani moc silná, jinak bude dort zbytečně tížit a kdo by to chtěl taky jíst, že. V průběhu placku obracím a likviduji vzduchové bublinky (když se objeví vzduchová bublina, propíchnu ji špendlíkem a prsty uhladím, čímž jednak vyženu vzduch a jednak zhruba zahladím stopu po vpichu). Potřebuji vyválet přibližně kruh (na kruhový dort), a to o něco větší průměr, než je průměr dortu + 2x výška dortu. Čím větší placka bude, tím snadněji se dort potáhne, protože se u paty dortu nebudou tolik tvořit varhánky. Přinesu si dort z lednice. Vyválenou hmotu přenesu opatrně oběma rukama na dort a hladítkem uhladím horní plochu. Při uhlazování hladítkem vyháním vzduch zpod hmoty ke krajům, aby pak pod ní nebyly vzduchové polštářky. Pak začnu hmotu na dortu uhlazovat i na bocích, nejdřív jen dlaněmi – postupuji kolem dokola a stále směrem dolů, přitiskávám, uhlazuji, a dole, kde má hmota tendenci dělat záhyby, si pomohu tím, že její okraj jakoby trochu vytáhnu a ona, jak se napne, tak se tím ten záhyb vyrovná. Proto je taky dobré, aby použitá hmota byla pružná – když jsem úplně napoprvé použila domácí falešný marcipán ze sušeného mléka, tak s ním to tedy moc nešlo, zato Smartflex je v tomto směru bez problémů. Je potřeba pracovat rychle, protože hmota rychle osychá a pak začíná povrch krabatět.
13. Když je dort hmotou obalen, vezmu nožík, nanečisto oříznu přebytečnou hmotu, která je čistá, a pořádně ji zabalím do potravinové fólie, aby neoschla a mohla jsem ji použít někdy později. Opět vezmu hladítko a dort pečlivě uhladím na bocích, přičemž dbám, aby potahovka k dortu všude dobře přilnula. Teď dole nožíkem na marcipán (nebo jiným nožem nebo třeba rádýlkem) odříznu přebytečnou hmotu čistě a hezky rovně, aby se na dalo koukat. Naposled vezmu hladítko a dort znova, už naposled objedu ze všech stran, zahladím i oříznutý okraj, až jsem konečně spokojena. A začíná to zábavnější: ozdobit dort. Pomocí vykrajovátek, vypichovačů a perliček vytvořím dekorace, z pruhu potahové hmoty mohu nožíkem vyříznou vlnovku a přilepit ji dolů na okraj dortu, nebo lze vyříznou proužek a udělat mašličku, vytvořit kytičky, obvázat saténovou stuhou… teď už se fantazii meze nekladou. A je noc, dort putuje do lednice a já jdu celá hotová spát.
14. Následující den dort dokončím tak, že přilepím připravené figurky. Figurky (a vůbec jakékoli další ozdoby z potahovací hmoty nebo třeba perličky) se dají snadno přilepit trochou alkoholu (vodka, rum apod.), kdy stačí povrch jen trošičku potřít – kdyby byla hmota moc mokrá, začala by se rozpouštět. Stačilo by ostatně použít i obyčejnou vodu, ale ta nevyprchá jako alkohol, takže riziko rozmáčení hmoty je vyšší – když už, tak se povrch musí navlhčit opravdu jen nepatrně. A nebo se dekorace lepí speciálním lepidlem piping gelem, o kterém jsem se zmínila už výš. Hotový dort přendám do dortové krabice a ráda se ho zbavím. Krabice dělají bohužel jenom nízké; pokud je tedy na dortu jakákoli figurka apod., nejde krabice zavřít. Já to řeším tak, že víko krabice na krajích vedle vnitřního zalomení nastřihnu víc do hloubky a zalomím znova kousek výš – tím se sice víko trochu zkrátí, ale dort zůstane přesto schovaný (dort nesmí být ale vysoký příliš, jinak ani to nepomůže).
Na závěr
- Proč dělám fázi s punčovinou, když by to bylo jen s krémem jednodušší? Protože využiji odkrojené těsto. Protože nepotřebuji tolik krému. Protože nechci mít na dortu krému příliš. Protože punčovina má stejnou barvu jako dortové těsto, takže dort pak vypadá na průřezu hezky jednolitě až pod potahovku. Ale nutný tento krok vůbec není. Jestli se vám dort nevyboulí a nemáte přebytečné těsto, nebo jestli máte krém rádi a nevadí vám ho větší množství, tak obmažte a zarovnejte dort hned krémem, snáze se s ním pracuje a celkový proces výroby dortu si usnadníte. Já také punčovinu normálně nepoužívám, což souvisí s druhem použitého těsta a krému, protože třeba takový vydatný čokoládový krém, na kterém v podstatě celý dort stojí, by bylo škoda „ředit“ těstem. Každopádně je šikovné si vždy dort obtáhnout nejdřív jen tenoučkou vrstvičkou krému, kterou zlikviduji drobky, a teprve pak pomazat silnější vrstvou pro vyrovnání, práce je tak mnohem čistší. Punčovina se také používá na dotvarování dortu: jestli třeba někoho napadne, že by bylo skvělé na dort vymodelovat prsa, punčovina je na to jak dělaná.
- Pokud jde o uskladnění dortu, pak už jsem několikrát četla, že se někomu potahovací hmota na dortu roztekla. To se stává vlivem vlhkosti, což může mít dvě příčiny. Buď se vlhkost dostane ke hmotě zespodu, a to znamená, že byla podmazána špatným typem krému – to jsou třeba krémy šlehačkové, tvarohové nebo i silnější vrstva marmelády, naopak máslové a ganachové krémy jsou vždy sázkou na jistotu. Nebo se vlhkost k potahovce dostala zvenčí, tzn. z lednice. Mnozí to prý řeší tak, že zevnitř na zadní stranu lednice připlácnou kus kartónu – to bych se ale bála, že mi to za ním bude plesnivět a kdovíco. Já dávám hotový dort do lednice v papírové krabici, což je stejný princip odizolování, a nikdy se mi nic nerozteklo. U mamky v lednici, ve které bylo docela vlhko a kapky stékaly po zadní stěně lednice, jsem přes krabici ještě raději přehodila utěrku, aby nasákla případnou vlhkost, a taky to přežil bez újmy.
- Potahované dorty se dělají často ze speciálních potahovacích hmot, které mají tu výhodu, že se s nimi dobře pracuje, jsou pružné, základní barva je čistě bílá, jsou schopny vytvrdnout, takže se používají i na modelování květin či figurek. Ale… nedají se moc jíst. Někomu některé chutnají, ale já je ráda nemám. Sice jsem dort potažený Smartflexem snědla bez problému, ale chuťovou extázi jsem rozhodně nezažila. Proto když dělám potahovaný dort, používám jedině mandlový marcipán (ani ten sice každý nejí, ale my ho milujeme). S výjimkou dortu pro děti – ty totiž právě mandlový marcipán většinou neocení, naopak uvítají umělé sladké chutě, a hlavně chtějí figurky, které jdou s modelovacími hmotami mnohem snadněji. Mandlový marcipán má navíc tu skvělou vlastnost, že se na smetanových krémech neroztéká (viz princeznin dort).
Komentáře: 166
Jméno, e-mail, ani stránku nemusíte vyplňovat. Vložený e-mail nebude zveřejněn ani nikomu předán, může být použit pro získání obrázku avataru ze služeb třetích stran. Pokud chcete mít u komentáře lepší obrázek, použijte gravatar.com. Odesláním komentáře nám udělujete právo k jeho zveřejnění i k cenzuře.